My však už dnes díky francouzskému geofyzikovi jménem Jean-Jacques d'Ortous de Mairan víme, že tomu tak není. Mairan v roce 1729 díky přelomovému experimentu objevil, že si tato rostlina vytváří svůj vlastní čas. Vložil Mimosu do temné krabice a sledoval ji dalších 24 hodin. Rostlina se dle jeho očekávání chovala stejně, jako kdyby byla vystavena běžnému dennímu rytmu. I v té naprosté tmě ráno roztáhla listy a večer je zase svěsila. De Mairan díky tomuto pokusu dokázal, že rytmus organizmů neudává slunce, ale řídí se vlastními vnitřními hodinami. Stejně tak to platí i u lidí, na to se ovšem přišlo až o dvě stě let později.