Mimosa Pudica, hrdinka přelomového experimentu

Mimosa Pudica je zajímavá rostlina pocházející z Jižní a Střední Ameriky. V češtině je také známá pod názvem Citlivka, a to kvůli tomu, jak reaguje na dotyk. Listy složí nejen při každém dotyku, ale také je pravidelně zavine večer a ráno. Mohlo by se zdát, že její ranní a večerní rituál vychází z toho, že reaguje na západ a východ slunce.

My však už dnes díky francouzskému geofyzikovi jménem Jean-Jacques d'Ortous de Mairan víme, že tomu tak není. Mairan v roce 1729 díky přelomovému experimentu objevil, že si tato rostlina vytváří svůj vlastní čas. Vložil Mimosu do temné krabice a sledoval ji dalších 24 hodin. Rostlina se dle jeho očekávání chovala stejně, jako kdyby byla vystavena běžnému dennímu rytmu. I v té naprosté tmě ráno roztáhla listy a večer je zase svěsila.  De Mairan díky tomuto pokusu dokázal, že rytmus organizmů neudává slunce, ale řídí se vlastními vnitřními hodinami. Stejně tak to platí i u lidí, na to se ovšem přišlo až o dvě stě let později.

Pokud byste chtěli tento experiment sami vyzkoušet, směle do toho! Poté co rostlinu otestujete, dopřejte jí stále vlhký substrát bez přelití a umístěte ji na světlé stanoviště. Jen dejte pozor na přímé slunce, mohlo by ji popálit. V případě, že si rostlinu objednáte, pravděpodobně bude mít po vyndání z přepravního obalu svinuté listy. Umístěte ji na noc na klidné místo, uvidíte, že se listy ráno rozvinou.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.