Variegátní neboli panašované rostliny

Jelikož jde o žhavý trend v rostlinném světě a po variegátních rostlinách je opravdu veliká poptávka, říkali jsme si, že by vás mohlo zajímat, jak vlastně tyto variegace vznikají. Tak pojďte nahlédnout do hlubin rostlinného světa z trošku jiného úhlu pohledu, než jste u nás zvyklí.

Co je variegace neboli panašování

Variegace neboli panašování je označení pro jev, kdy rostliny částečně, nebo kompletně ztratí zelené barvivo, chlorofyl. Ten potřebují pro fotosyntézu, proces ukládání energie získané ze slunce do cukrů. Rostliny dokážou také produkovat jiná barviva než chlorofyl, například karotenoidy (červená barviva) a antokyany (modrá barviva), avšak tato barviva bývají v listech „přehlušena“ již zmíněným zeleným chlorofylem.

A proč je chlorofyl pro rostlinu důležitý? Je to barvivo s chemickou strukturou umožňující zachytávat světlo, a dále předávat jeho energii dalším procesům, které jsou v rostlinné buňce zodpovědné za tvorbu cukrů, fixaci vzdušného CO2 a uvolňování O2 do atmosféry. Chlorofyl však v buňce neplave náhodně, je umístěn ve vyhrazeném prostoru buňky zvané chloroplast, buněčné organele obstarávající celou mašinerii kolem produkce cukrů a dalších látek z vody, minerálů a světla.

Gardners_Blog_Varieg%C3%A1tn%C3%AD%20rostliny_II                                      Gardners_Blog_Varieg%C3%A1tn%C3%AD%20rostliny_III

V různých částech rostlin je produkce barviv rozdílná, ba dokonce zcela utlumena. Děje se tak například v květech nebo jako obranný mechanismus na listech. Toto chování má rostlina zakódované v části svojí DNA, v genomu, ten jí říká, kdy, kde a za jakých okolností má buňka produkovat určitá barviva vedle toho, že v genomu je popsán celý výsledný vzhled rostliny i její chování. Rostlina se tímto chováním snaží dosáhnout optimálního využití prostředků, jako je obrana proti spásačům, či lákání opylovačů. Genom rostliny však není neměnný a může v něm docházet k mutacím různého druhu. Mohou být smrtící, nezpůsobovat nic anebo zabraňovat produkci chlorofylu, případně celých chloroplastů, a tím způsobovat variegaci.

Druhy variegací

Gardners_Blog_variegátní rostliny_VVariegace není jen jedna a lze ji rozdělit různé druhy. Přírodní, záměrnou, variegaci může rostlina využít jako obranu před nadměrným osvícením, kdy vrstva bílých buněk odráží část slunečního záření, to vytváří různé vzory na listech. Podobného mechanismu rostliny využívají k obraně před zvířaty, kdy se snaží naznačit nevhodnost ke konzumaci, nebo ke kamufláži, aby se staly neviditelnými. V některých případech se snaží rostliny dosáhnout opačného výsledku, a to zvířata, případně i lidi, přilákat a naznačit jim, že jsou něčím speciální. To se týká hlavně částí v okolí květu, na nějž rostliny lákají opylovače. Například mnoho tropických rostlin je díky bílému zbarvení opylováno v noci. Některé rostliny mají bílé buňky v okolí žilek (došlo u nich ke ztrátě chloroplastů), což je zapříčiněno specializací buněk na transport tekutin.

Vyvolaná variegace může být způsobena mutací, kdy v genomu rostliny dojde k chybě a přestane fungovat produkce chlorofylu, tito jedinci jsou o něco slabší než rostliny čistě zelené. V rostlinném společenstvu však dochází k intenzivní komunikaci pomocí kořenů a hub, díky čemuž je schopno slabší jedince vyživovat a podporovat. Také je potvrzena existence nezelených rostlin (které byly původně zelené) ve volné přírodě. A existuje i skupina rostlin parazitů, kteří se nesnaží o vlastní produkci cukrů a bezostyšně je kradou hostiteli. Jedná se o rostliny ze skupin zárazovitých a rafléziovitých. Variegaci mohou způsobovat i virová onemocnění, nejznámější jsou mozaikové viry. Většina takto napadených rostlin posléze umírá kvůli nedostatku živin. Jsou ale i druhy, které s tímto onemocněním dokážou žít dál.

Uměle vyvolaná variegace je používána u pokojových rostlin ke zvýšení jejich atraktivnosti. Toho může být docíleno křížením, které je však značně náročné. Dále lze použít roubování barevných částí rostlin na zelené podnože. To se často používá třeba u kaktusů. Komerčně nejrozšířenější je chemická inhibice chloroplastů v kmenových buňkách rostlin, v tomto případě dochází ke smíšení zelených a nezelných buněk v listu, a to v náhodném poměru. Časem se bílé nebo zelené buňky mohou zcela vytratit. Tyto inhibitory se zpravidla aplikují na různé části rostlin v rané fázi vývoje. V budoucnosti mohou být další možností geneticky modifikované rostliny s uměle upraveným genomem. V současné době je však na tyto organismy v EU negativní pohled a jejich produkce, či držení mimo předem schválená pracoviště (výzkumné ústavy), kde podléhají striktním předpisům, je nelegální.

Jak se o variegátní rostliny starat

Většina rostlin se sníženým obsahem zeleného barviva je na pěstování náročnější, než ty s plně zelenými listy. Například potřebují mnohem více světla. Třeba v zimě rostliny klidně přesuňte blíže k oknu, nebo jim přisvěcujte umělým osvětlením. Zároveň ale dejte pozor na přímé slunce, to by světlé listy mohlo popálit. Kontrolujte také množství panašovaných listů. Jak bylo popsáno výše, světlé listy nejsou schopné provádět fotosyntézu, a tak rostlinu spíše zatěžují. Některé panašované rostliny jsou také náročné na vyšší vzdušnou vlhkost, proto jim dopřávejte pravidelné rosení, sprchování nebo jim pořiďte zvlhčovač vzduchu.

Vybírejte ze vzácných rostlin na našem e-shopu, pošleme vám je až domů, nebo si je objednejte s osobním odběrem na jednom ze dvou našich odběrových míst v Praze.

Gardners_Blog_Varieg%C3%A1tn%C3%AD%20rostliny_IV

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.